iWell Guard

Bhairava, bůh hinduistické tradice

Bhairava je bůh hinduistické tradice.

Strašlivá podoba Šivy, strážce svatého prahu. Bhairava je Šiva v jeho hrůzostrašné podobě, nikoli mírný asketa z jeskyně, nýbrž divoký ničitel s černým psem po svém boku. S krvežíznivým jazykem, girlandou z lebek a tělem pokrytým popelem stojí Bhairava u chrámových bran a chrání věřící před zlými silami.

V tantře je Bhairava mocným bohem transformace, jehož intenzivní uctívání slibuje osvícení. Bůh pro ty, kdo nevolí mírnou cestu, ale chtějí spatřit propast a projít jí.

Obsah

Bhairava - bohové z hinduistické tradice, historicko-ilustrativní

Bhairava

Rychlý přehled: Bhairava

Typ: hlavní hinduistické božstvo, hrůzostrašný aspekt Šivy, ochranné božstvo
Panteon: hinduismus (šivaismus, tantra), buddhismus (příbuznost s Mahákálou)
Funkce: ochrana před smrtí a nemocí, zničení egocentrismu, strážce svatých míst
Hlavní atributy: trišula (trojzubec), khatvánga (lebeční žezlo), pes jako jízdní zvíře
Hlavní kultovní místa: Váránasí (Kaší Višvanáth-chrám), Khadžuráho, Káthmándú (Nepál)
Tibetská identifikace: Mahákála (druhotně)

Kontext

Zeitraum der Texte

Bhairava je dosvědčen od Purâṇas (4.–10. stol. n. l.) jako hrůzostrašná manifestace Šivy. Hlavní kultovní místo Váránasí vzniklo nejpozději v 8. stol. s Kâlâbhairavachrámem. V tantrických tradicích Kâpâlika a Aghori je od 8. stol. centrální. V Nepálu je hlavním aspektem panteonu Newarů. Ve 20. stol. se stal celosvětově populárním díky jógové tradici a tantrickým praktickým školám.

Verbreitungsraum

Hlavní kultovní místa: Váránasí (s Kâlâbhairava-chrámem jako ochráncem města), Khadžuráho (Bhairava-chrám), Káthmándú (Nepál, tradice Newarů se 64 Bhairavy), Udždžajn. Centrální je v tantrických svatyních Kâpâlika i v tradici Aghori. Mezinárodně se šíří prostřednictvím tantricko-jógových škol.

Quellenlage

Hlavní prameny: Bhairava Tântra, Skanda Purâṇa, Linga Purâṇa, Vijñâna Bhairava Tântra (centrální tantrický text), Bhairavâṣṭottara Tântra. Sekundární literatura: Sanderson, The &Saacute;aiva Age; Lorenzen, The Kâpalikas and Kâlâmukhas; Michaels, Der Hinduismus.

Označení a způsoby psaní

Bhairava je temný, černý nebo tmavomodrý, jeho tělo je pokryto popelem symbolizujícím pomíjivost všech věcí. Kolem krku má girlandu z odťatých hlav nebo lebek. Z ústu mu visí dlouhý rudý jazyk.

Jeho stálým společníkem je černý pes (Khanda nebo Vrishabha), někdy je to samotný pes, jindy démonická bytost. Nese trojzubec a často také meč. Jeho třetí oko je otevřené a ohnivé.

Povahové rysy

Bhairava je ochranným bohem svatých hranic, zejména vstupů do chrámů. Jeho jméno znamená „ten hrůzostrašný“ (Bhaya = strach), avšak tento strach není zlý, nýbrž očistný. V tantrických praktikách je Bhairava vzýván jako nejvyšší mistr, zejména při noční meditaci (sadhana).

Uctívání Bhairavy je intenzivní a není vhodné pro začátečníky; vede k přímé zkušenosti prázdnoty (Sunyata) a k osvobození. Černý pes je žák, každý praktikující se stává psem, který Bhairavovi slouží.

Profil: Bhairava

Nejdůležitější aspekty Bhairavy na jeden pohled. Následující pole shrnují původ, funkci, vzhled, uctívání, symboly a paralely.

Původ

Bhairava vzniká v mýtu ze setkání Šivy s Brahmou: když se Brahma vychloubá, že je nejvyšším bohem, Šiva mu jednu z jeho pěti hlav usekne, z tohoto skutku vzniká Bhairava, který musí odťatou Brahmovu hlavu nést v ruce, dokud není ve Váránasí vysvobozen.

Bhairava je tedy ztělesněným aspektem Šivova hněvu. V tantrickém schématu existuje osm hlavních Bhairavů, v Nepálu 64 Bhairavů.

Adresáti

Ochrana před náhlou smrtí, nemocí a všemi vnějšími nebezpečími. Ničitel ztotožnění s egem v tantrické praxi. Strážce svatých míst, ve Váránasí je Kâlâbhairava považován za ochránce města. Pro každého poutníka ve Váránasí platí: bez návštěvy Bhairavy je pouť neúplná. V tantrické praxi nástroj sebetransformace.

Vzhled Bhairavy

Hrůzostrašná, tmavá mužská postava se třemi nebo čtyřmi očima, dlouhými černými vlasy (často jako koruna z kadeří), ohnivou tváří. Čtyři nebo více paží. Trishula (trojzubec), Khatvanga (lebeční žezlo), Damaru (buben), meč. V jedné ruce odťatá lebka nebo lebeční nádoba (Kapala). Náhrdelník z lebek (mundâ-mâla). Jízdní zvíře: pes (shvana-vahana). Bederní rouška z tygří kůže. Vzpřímená poloha nebo v tanci.

Působení

Oblast působení: Bhairava je vzýván před cestami a v naléhavých nouzových situacích. Ve Váránasí se před návštěvou chrámu Vishwanath nejprve navštěvuje Kálabhairava, bez jehož svolení se nelze setkat s králem města. V tantrické praxi je centrální meditací Vidžňána Bhairava tantra, která obsahuje 112 meditačních metod k přímému poznání Bhairavy. V newarském Nepálu je s ním spjat festival Indra Jatra se 64 podobami Bhairavy.

Ochrana před Bhairavou

Trišula (trojzubec), Khatvanga (žezlo s lebkou), damaru (bubínek), meč, kapala (miska z lebky), náhrdelník z lebek, tygří kůže jako suknice, had jako pás. Jízdní zvíře: černý pes. Svaté rostliny: strom bilva, durman. Svaté barvy: černá a ohnivě rudá. Ve Váránasí jsou černí psi považováni za jeho projev a jsou krmeni.

Příbuzné bytosti

Mahákála (buddhismus, tantrické převzetí), Jamántaka (tibetský vadžrajána), Heruka (tantrický), Rudra (védský, dřívější předchůdce Šivy/Bhairavy). Globální paralely hněvivých božstev: Sechmet (Egypt, hněvivá bohyně), Erinye (Řecko), Set (Egypt, chaotický aspekt). Funkčně: každý strážce prahu k hlubší duchovní říši sdílí funkce Bhairavy.

Ochranná praxe

Uctívací rituály

Bhairava je hněvivý aspekt Šivy, hněvivá ochranná forma pro osm městských čtvrtí (ašta-bhairava). Jeho hlavním poutním místem je Kási (Váránasí), kde je Kála-Bhairava uctíván jako „strážce města“, poutníci se musí nejprve zaregistrovat u Kála-Bhairavy, než mohou navštívit Višvanáthu (Šivu samotného).

Bhairavovy pudžy se konají ve středu a osmého lunárního dne (ašthamí). Tantrické uctívání zahrnovalo noční rituály na hřbitovech (šmašána-sádhana), dnes již převážně symbolické (srov. White, The Alchemical Body).

Mantry a vzývání

Bhairavova bídžová mantra „Hraum“ a múla-mantra „Om Hraum Kalabhairavāya Namaḥ“. Vijnána Bhairava Tantra (kašmírský šivaistický text, 8. stol.) je jeho ústředním teologickým textem, obsahujícím 112 dhárán. Kalabhairava-Aštakam (připisovaný Adi Šankarovi) je liturgickým standardem.

Amulety a ochranné symboly

Jeho jízdním zvířetem je černý pes (u některých Bhairavových chrámů jsou psi krmeni). Symboly: trišula (trojzubec), damaru (bubínek), kapala (lebka), odseknutá Brahmova lebka. Černo-šedé kamenné přívěsky s vyrytými obrazy Bhairavy. Osm apotropaických zobrazení Bhairavy na čtyřech čtvrtích Váránasí jako tisíciletá ochranná instituce.

Bhairava, paralely v jiných kulturách

Bhairava se podobá zuřivým ženským bohyním, jako je Kálí, obě jsou divoké, nemilosrdné a tantrické. Jeho podoba černého psa připomíná Kerbera, řeckého psa podsvětí. V evropských esoterických tradicích je Bhairava někdy srovnáván s Molochem nebo démonickými ochrannými duchy. Bhairava však není zlý, nýbrž nutná, ničivá síla, bez níž není možná duchovní proměna.

Bhairava a odseknutá hlava Brahmy

Ústředním mýtem, který vysvětluje Bhairavovu podstatu, je příběh o tom, jak zbavil boha stvořitele Brahmu jeho páté hlavy. Vyprávění je dochováno v několika puránských textech s odchylkami v detailech. V nejznámější verzi si Brahma nárokoval nejvyšší autoritu nebo promluvil k Šivovi s pýchou.

Ze Šivova hněvu vznikl Bhairava, který nehtem nebo mečem srazil jednu z pěti Brahmových hlav. Tím se však Bhairava dopustil nejtěžšího myslitelného přečinu, vraždy brahmína, ba dokonce samotného boha stvořitele.

Jako trest a pokání mu useknutá lebka přilnula k ruce a Bhairava musel putovat jako žebrák, dokud nebyla vina odčiněna.

Toto putování jej nakonec zavedlo do Váránasí, posvátného města na Ganze. Tam, na místě zvaném Kapalamočana, na místě uvolnění lebky, mu lebka konečně spadla z ruky.

Tento mýtus tak vysvětluje hned několik věcí zároveň: Bhairavovo přízvisko Kapálin, nositel lebky, jeho spojení s Váránasí, kde je uctíván jako ochránce města, a náboženský vzor pro kápáliky, asketický proud, jehož stoupenci nosili lebku jako žebráckou mísu a rituálně napodobovali Bhairavovo pokání.

Kála Bhairava jako ochranný bůh Váránasí

Ve svatém městě Váránasí zaujímá Bhairava zvláštní postavení. Jako Kála Bhairava je zde považován za ochránce a v jistém smyslu za velitele města, který bdí nad posvátným místem.

Rozšířená představa říká, že ve Váránasí nikdo nemůže zemřít, aniž by o tom Kála Bhairava věděl, a že zesnulí se mu v jistém smyslu musí zodpovídat.

Chrám Kála Bhairavy ve Váránasí je významným poutním místem. Poutníci, kteří do města přicházejí, jej tradičně vyhledávají, aby si vyžádali Bhairavovo svolení a ochranu.

Charakteristickým prvkem tamního kultu je spojení se psem, Bhairavovým jízdním zvířetem. Psi jsou v jeho okolí považováni za posvátné a obraz boha doprovázeného černým psem je s tímto městem pevně spjat.

Bhairavova funkce jako kšétrapála, strážce posvátného okrsku nebo města, se neomezuje pouze na Váránasí. V celé Indii, a zejména v nepálském údolí Káthmándú, stojí Bhairavovy svatyně u městských bran, na křižovatkách a hraničních bodech.

V nepálském kontextu, například při velkém festivalu Indra Jatra v Káthmándú, hraje monumentální maska Bhairavy ústřední rituální roli. Religionistika vidí v této ochranné funkci důležitou stránku Bhairavy: děsivý, hranice překračující bůh je zároveň spolehlivým strážcem, který odvrací zlo zvenčí, protože je mu sám rovnocenným protivníkem.

Bhairava v tantře a v asketické praxi

Bhairava je klíčovou postavou tantrických proudů hinduismu, zejména šivaistických tantrických tradic. V těchto školách je považován nejen za hněvivou podobu Šivy, ale v některých textech i za nejvyšší realitu samu.

Vlivný kašmírský text Vijnana Bhairava Tantra podává učení formou dialogu mezi Bhairavou a bohyní a popisuje mnoho meditačních cvičení směřujících k dosažení absolutního vědomí.

Charakteristickým znakem tantrického uctívání Bhairavy je vědomé překračování obvyklých náboženských hranic. Asketické proudy spojené s Bhairavou, historicky Kapaliky a později Aghorí, vyhledávají místa smrti, spalovací žaliště, a užívají látky a praktiky, které se příčí ortodoxnímu řádu čistoty.

Náboženský smysl této praxe spočívá v překonání dvojnosti čistého a nečistého, přitažlivosti a odporu.

Religionistika intenzivně zkoumala tradice spojené s Bhairavou, mimo jiné otázku, jak se transgresivní tantrická praxe vztahuje k společensky zakotvené chrámové úctě. Bhairava existuje v obou sférách: jako předmět radikální askeze nosičů lebek a zároveň jako uctívaný vesnický a městský bůh, jemuž obětuje široké obyvatelstvo.

Osm nebo čtyřiašedesát Bhairavů, které uvádějí některé texty, i těsné spojení s bohyněmi matkami, matrikami, ukazují, jak rozrůzněná je tato oblast. Bhairava tak zůstává jednou z teologicky nejnáročnějších postav šivaismu.

Prameny a literatura

  • Sanderson, Alexis: The Śaiva Age. In: Genesis and Development of Tantrism. Tokyo 2009.
  • Lorenzen, David N.: The Kâpalikas and Kâlâmukhas. Two Lost Śaiva Sects. Berkeley 1972.
  • Singh, Jaideva (přel.): Vijñâna Bhairava. The Practice of Centring Awareness. Delhi 1979.
  • Walde, Christine (vyd.): Der Neue Pauly (heslo „Bhairava“).

Další standardní díla v seznamu literatury.

Zařazení & ochrana

IIIÚROVEŇ
Schutz-Kompass zařazuje tuto bytost do úrovně působení III – Zatěžující působení.

Proti jejímu působení uvádí mezikulturní tradice tyto ochranné prostředky:

Porovnat ve Schutz-Kompass →

Doporučené ochranné prostředky

iWell Guard

Nejjednodušší ochranný prostředek této sbírky: 41 vrstev z ryzího zlata 999, platiny, stříbra a silikonu, vyrobený v Ruhle/Thuringii. Nemusí se aktivovat, není vázán na žádnou osobu a působí v okruhu zhruba 50 metrů, i když se nenosí.

Přehled všech ochranných prostředků →