iWell Guard

Kosmické informační pole – metodika energetického prověřování

Kosmické informační pole je v duchovní tradici, v níž iWell Guard pracuje, nefyzické informační pole, rovina, na níž probíhají energetické zkoušky a mediální vnímání.

Tato stránka objasňuje pojem, metodiku a vymezení: co tím myslíme, co ne, a jak výroky z kosmického informačního pole na detailních stránkách transparentně označujeme.

Kosmické informační pole bylo na iWell Guard dosud také označováno jako pole vědomí.

Meditující silueta s koncentrickými vrstvami aury v kosmickém hvězdném prostoru

Kosmické informační pole

V kosmickém informačním poli prověřujeme energetické jevy mimo přímo smyslově vnímatelný svět. Tato stránka popisuje metodický koncept, na kterém stojí práce na iWell Guard: co tímto pojmem míníme, jak s ním pracujeme a kde jsou jeho hranice.

Pojem kosmické informační pole zde nemá být chápán fyzikálně-doslovně, nýbrž jako pracovní model. Označuje sféru, v níž medijní praktikové a praktičky přijímají informace, které nejsou přístupné klasickým pěti smyslům. Používáme jej jako společný jazyk mezi různými školami práce s jemnohmotnou úrovní, aniž bychom se vázali na určitou metafyzickou teorii.

Kosmické informační pole je základem energetického prověřování.

Koncept

Kosmické informační pole je v chápání tradice, v níž iWell Guard pracuje, rezonančním prostorem, v němž se setkávají vědomí a informace, nezávisle na prostorové blízkosti a hmotné kauzalitě.

Do tohoto modelu vstoupily různé zdroje: koncepty ze západní esoteriky 19. a 20. století (Akášická kronika teosofické školy, éterné tělo), z antroposofické školicí pedagogiky Rudolfa Steinera, ze šamanské tradice jako „skutečnost za skutečnostmi“ a z moderních polních teoretických modelů výzkumu vědomí, jako je holografická hypotéza Davida Bohma nebo morfické pole Ruperta Sheldraka.

Žádný z těchto zdrojů sám o sobě neposkytuje ucelenou teorii. To, co na iWell Guard využíváme, je pragmatická syntéza, model, který je v praxi nosný, aniž by si nárokoval, že je jediným správným rámcem popisu.

Tato metodická skromnost je předpokladem pro práci: pouze ten, kdo vlastní model rozpozná jako model, může nálezy transparentně dokumentovat a kriticky prověřovat.

Metodika

Prověření v kosmickém informačním poli probíhá podle definovaných kroků: příprava, přechod přes práh, formulace otázky, fáze percepce, zpětný přechod a dokumentace. Jednotlivé fáze jsou podrobně popsány na stránce o prověřování.

Metodicky klíčové je oddělení vjemu od interpretace. To, co je v kosmickém informačním poli přijímáno jako obraz, pocit nebo hlas, je surová data. Převedení do konkrétního tvrzení je již vždy výklad, a tudíž náchylné k chybám.

V dokumentaci proto označujeme, co bylo přímo vnímáno a co k tomu přibylo jako interpretační krok. Tato disciplína označování zdrojů vytváří rozdíl mezi ověřitelnou metodickou praxí a nezávazným „pocitem z břicha“.

Vymezení

Tento pojem používáme výslovně jako model, nikoli jako fyzikální fakt. Kosmické informační pole nebylo ve vědeckém smyslu ani měřeno, ani prokázáno.

Různé badatelské přístupy, od parapsychologie přes antroposoficky orientovanou duchovní vědu až po akademický psi-výzkum na univerzitách, jako je Princeton (Princeton Engineering Anomalies Research, 1979, 2007) a Edinburgh (Koestler Parapsychology Unit), zkoumaly jevy, které lze vztáhnout k takovému poli, aniž by byl nalezen obecně přijímaný fyzikální popis.

Z toho nevyvozujeme žádný nárok na pravdu. Kdo s tímto modelem pracuje, měl by jej brát za to, co je: metodický rámec, který určité zkušenosti činí reprodukovatelnými a popsatelnými, nic víc, nic méně.

Kdo zastává čistě materialistickou pozici, může model chápat jako heuristický jazyk; kdo se přiklání k idealistickému nebo dualistickému přístupu, může jej chápat jako přiblížení se k reálné sféře. Obě čtení jsou slučitelná s praktickou prací.

Podrobněji

Pojem kosmické informační pole se v západní esoterice systematicky objevuje poprvé kolem roku 1900.

Theosofka Helena Petrovna Blavatská popisuje ve svém díle The Secret Doctrine (1888) Akašickou kroniku jako univerzální úložiště veškerého vědění. Rudolf Steiner na tuto myšlenku navazuje a ve svých školicích spisech, zejména v díle Wie erlangt man Erkenntnisse der höheren Welten? (1904), rozvíjí metodiku kontrolovaného přístupu k tomuto poznání.

Antroposofická škola rozlišuje mezi fyzicko-tělesnou, éterickou, astrální a já-rovinou; poslední tři jsou chápány jako vrstvy jemnohmotného vědomí.

Ve 20. století navazují na podobné myšlenky Carl Gustav Jung s konceptem kolektivního nevědomí a Rupert Sheldrake s teorií morfických polí, aniž by se odkazovali na teosofickou terminologii. David Bohm formuluje s konceptem implicitního řádu variantu motivovanou kvantovou mechanikou.

Princeton Engineering Anomalies Research (PEAR, 1979, 2007) zkoumá v přírodovědném prostředí interakce mezi vědomím a hmotou. Tyto různé linie tvoří pozadí, na jehož základě je třeba chápat koncept kosmického informačního pole používaný na iWell Guard, aniž by byl s kterýmkoli z těchto přístupů totožný.

Historický kontext

Praxe v kontextu iWell Guard

V praxi slouží kosmické informační pole na iWell Guard jako pracovní model pro popis toho, co je vnímáno v rámci mediální zkoušky.

Konkrétně: Když praktička v úvodním rozhovoru s klientkou prověřuje přítomnost implantátu nebo cizí vazby, popisuje nálezy jazykem, který je v souladu s modelem kosmického informačního pole, lokalizace v jemnohmotném těle, charakter energie, spojovací linie ke zdroji, účinnost různých rozpouštěcích praktik.

Výroky jsou označovány ve smyslu hierarchie zdrojů: co bylo bezprostředně vnímáno, co vyplývá ze zkušenostně podložené interpretace, co je vnímatelné prostřednictvím ochranného pole iWell Guard. Toto rozlišování není rezignací na obsahovou podstatu, nýbrž jejím předpokladem, jen jasné oddělení pozorování a interpretace lze kriticky prověřovat a v průběhu času zlepšovat.

Kosmické informační pole a věda

Otázka, zda jsou jevy kosmického informačního pole vědecky uchopitelné, je předmětem trvalé debaty. Na jedné straně stojí odmítavé postoje, které v každém jemnohmotném popisu spatřují porušení metodologického naturalismu.

Na druhé straně existuje výzkumná tradice, která se pod označeními jako psi-výzkum, anomalistická psychologie nebo výzkum vědomí snaží prověřit určité mimosmyslově vnímané efekty za kontrolovaných podmínek.

Klasikou jsou ganzfeldové experimenty Charlese Honortona v 70. a 80. letech, jejich replikace Darylem Bemem a dalšími, a rovněž dlouholetý sběr dat v rámci Princeton Engineering Anomalies Research. Statistické nálezy nejsou jednoznačné: efekty přesahující náhodné očekávání se objevují, jsou však malé, obtížně reprodukovatelné a předmětem metodické kritiky.

Na iWell Guard chápeme tuto výzkumnou tradici jako náznak, že existují doložitelné jevy, které nelze plně vysvětlit klasickým fyzikálně-materialistickým světonázorem. Z toho ovšem neplyne nárok na pravdivost žádného konkrétního jemnohmotného modelu, nýbrž oprávnění metodicky pečlivě pracovat se zkušenostmi, které do tohoto spektra patří.

Časté nedorozumění

Kosmické informační pole není mozek. Není duchem jednoho konkrétního člověka. Není ani souhrnem kolektivních představ v sociologickém smyslu.

Není ani totožné s náboženským konceptem, jako je Duch svatý nebo tao. Používáme tento pojem jako metodický souhrnný název pro všechny ty roviny pozorování, na nichž mediální vnímání pracuje nad rámec pěti běžných smyslů.

Kdo se chce podrobněji zabývat různými historickými a filozofickými pozicemi, najde v glosáři další pojmy a na stránce o metodice zařazení do praxe.

Výběrová bibliografie ke kosmickému informačnímu poli:

  • Sheldrake, Rupert: Das schöpferische Universum. Die Theorie der morphogenetischen Felder. Piper, München 1981.

Poznámka: Tento výběr slouží k orientaci; podrobné příspěvky se řídí vlastním, kurátorovaným seznamem zdrojů.

Další standardní díla v seznamu literatury.